Poslední myšlenka

Zhluboka se nadechnu a vstoupím do místnosti kterou jsem už dlouho nenavštívila.
Můj druhý domov. Změnilo se tady něco?
Ale jistě že ano. Nemůžu čekat že to zůstane stejné. Prochází to tu změnami víc než je mi příjemné, ale co nadělám.
Lidé kteří by tu měli být jsou už dávno pryč, ale nevyčítám jim to. Také tady vlastně nejsem. Je tohle jenom návštěva? Zavzpomínání?
Vzpomínek je mnoho. Prohlížím si každý kout a vše mám spojené se spoustou událostí...Šťastných i bolestných…
Mám sílu vrátit se napořád? Nebo budu jen uskutečňovat náhodné návštěvy?
Celé je to už jen vzpomínka, které se zuby nehty držíme a nechceme jí pustit, protože nám tam bylo tak moc dobře… Jednoho dne se prsty rozevřou a vzpomínka uletí… Zůstane prázdná dlaň….A prázdná srdce, tesknící po duších, které nás opustili…